Role analýzy v dějinách lidstva

Mirek Ben kdysi přišel s nápadem sepsat něco o roli (IT) analýzy. A dal to do tzv. "historického" kontextu, a začal psát článek "Role IT analýzy v dějinách lidstva". Jenže ten historický kontext se tam nějak nepodařilo dostat. Takže nakonec napsal článek s neutrálním názvem "Na co je vlastně IT analýza". Mně tímto názvem nasadil brouka do hlavy. Těšil jsem se, co se za tím názvem skrývá. Leč Mirek píše stále jiné články, než tento název slibuje. Tak jsem se rozhodl mu ten krásný název "ukrást" a napsat svoji verzi, jak tuto roli vidím. A jak je mým zvykem, trochu kontroverzně. 

Jaká je tedy role Analýzy v Dějinách Lidstva? ZANEDBATELNÁ! Když se podíváme na celou, nějakými písemnostmi zdokumentovanou, historii lidstva, tak nahlédneme, že většina dějinně-tvorných událostí se spíše tak nějak semlela, než že by byly výsledkem pořádné analýzy. Analýzy

• stavu věcí,
• okolností a trendů,
• zainteresovaných stran
• možných kroků,
• důsledků těchto kroků,
• důsledků nově nastoleného stavu věcí
• benefitů z nového stavu věcí plynoucích pro různé zainteresované strany
• rizik s prováděnou změnou spojených
• … .

Stačí se podívat na většinu válek, minulých i současných, a vidíme, že prakticky žádná nedosáhla cíle, které jejich vůdci proklamovali a slibovali. Totéž se dá říci o většině revolucí, které naše civilizace zažila. Možná křivdím Alexandru Makedonskému, či Cézarovi, neboť jejich tažení do značné míry svoje cíle splnily. Alespoň na nějakou dobu.

A kupodivu totéž často platí o různých změnách a grandiózních projektech ve spoustě firem či státních organizacích. Jenom se podívejme na úžasnou Digitalizaci Stavebního Řízení v nedávné minulosti nebo na tragikomickou hru na zjednodušení ohlašovacích a informačních povinností podnikatelů vůči státu zavedením tzv. "Jednotného Hlášení". Kdyby ta parta nedouků, která to způsobila, zaměstnala skutečné analytiky, ty nechala pracovat, a pak se opravdu řídila výsledky jejich zjištění, mohly by věci vypadat jinak. Nevypadají. A proto tvrdím, že současný a minulý stav je, že Role Analýzy je opravdu zanedbatelná.

A jaký by mohl být stav budoucí? Nestálo by za to, tuto bídu změnit a Analýze přisoudit důstojnější místo?

Nejprve si odpovězme otázku: Co je to vůbec ta ANALÝZA? Odpovím beze snahy o vědeckou přesnost. Píšu pro lidi, a ne pro vědce a vědátory.

Analýza je "most" mezi stavem přítomným a stavem žádoucím. Most překlenuje "řeku podmínek, důsledků a neočekávaností" ve které je navíc dost silný proud. Přes řeku můžeme přejít i bez mostu: můžeme přebrodit, někdy až po krk v ní. Budeme zcákaní a uondaní, a většinou nás proud řeky strhne někam, kde jsme nechtěli být! Můžete si vybrat: S Analýzou – tedy po mostě, nebo BEZ Analýzy – tedy řekou problémů. Práce Analytika je: Stavět tyto mosty.

Když jde o to, přesunout někam svůj zadek nebo svůj majetek, tak Lidstvo už za těch pár tisíciletí pochopilo, že po mostech to jde lépe. Zbývá to pochopit i v situacích, kdy potřebujeme z nějakého důvodu změnit stav přítomný na stav žádoucí.

Mosty jsou důležité proto, že šetří vynaloženou energii, peníze a čas, a navíc snižují riziko neúspěchu při přechodu oné "řeky podmínek, důsledků a problémů". A taky dávají větší naději, že dosáhneme onoho žádoucího stavu bez nechtěných driftů někam, kde jsme vůbec nechtěli být.

Analýza je mostem nejenom mezi přítomným a žádoucím stavem. Analýza je navíc mostem mezi různými profesními skupinami lidí, kterých se nějak změna do žádoucího stavu týká. V prvé řadě je to most mezi "zákazníkem", který si přeje žádoucí stav a "dodavatelem", který má žádoucí stav dodat. Avšak, jak na straně zákazníka, tak na straně dodavatele, brzy rozpoznáme řadu podskupin s různým pohledem na věc a různými zájmy. Na straně zákazníka to jsou:

• přímí uživatelé žádoucího stavu (ti co s ním budou každodenně pracovat)

• skupiny "dotčených" změnou a budoucím stavem

• lídři, kterým se má naplnit jejich strategický záměr

• finanční manažeři, kteří tu srandu musí zaplatit

• provozní manažeři, kterým tato změna rozbije jejich zaběhnutý klídek

• a najde se mnoho dalších.

Na straně dodavatele pak uvidíme:

• řešitelský tým, který má naplánované výsledky dodat

• tým vedení projektu, kterým je změna realizována, a který je zodpovědný za správné naplánování kroků

• vlastníky byznysu, kterým jde o zisk z toho, co se děje

• provozní manažeři dodavatele, kteří musí uvolňovat a shánět zdroje pro realizovaný projekt, a začlenit ho do celkového portfolia aktivit dodavatelské firmy

• a určitě dokážeme rozpoznat i mnohé další.

Každá z těchto všech skupin vidí to, co se děje, svým zorným úhlem. A členové každé z nich jsou přesvědčeni, že "to co vidím já, přece vidí i všichni ostatní". Jestliže, jak to často bývá, není postaven Most Analýzou, tak toto přesvědčení posune celou situaci do podoby "zmatení jazyků při stavbě Babylónské věže". Naopak výsledek dobré analýzy usnadní vzájemné porozumění různým úhlům pohledu, a dohady a pocity zúčastněných nahradí doloženými fakty.

Tak nebylo by lepší roli Analýzy posílit? S mosty (Analýzou) by mnoho počinů mohlo končit užitečněji a k větší spokojenosti zainteresovaných stran. Vůbec netvrdím, že Analýza je všespasitelná. Je to jen jedna z věcí, které přispívají k užitečnosti a spokojenosti. A bohužel nám přidává zase jiná rizika: Jak rozpoznat, že dodaná analýza je dobrá? Jak poznat dobrého analytika od tlučhuby, kterému jde jen o přesun zákazníkových peněz do jeho kapsy, a užitečnost výsledku je mu putna?

Možná právě tyto otázky by mohly být motivací pro sledování našich stránek. Pokusíme se v našem "Zpětném Zrcátku" ukázat to, co jsme za víc než 50 let praxe (vlastně v součtu – víc než 100 let praxe!) zažili, viděli a taky (světe div se!) analyzovali, a co nás dovedlo k přesvědčení, že "to musíme nějak publikovat a nenechat si to jen pro sebe. Prostě, že to musí zaznít"!

Zdenko Staníček (STA)
červen, 2026