Jak poznat dobrého analytika
V článku "Role Analýzy v Dějinách lidstva" jsem na konci položil otázku: Jak rozpoznat dobrého analytika od tlučhuby (kterému jde jen o přesun zákazníkových peněz do jeho kapsy, a užitečnost výsledku je mu putna)? Odpověď nebude moc uspokojivá: TĚŽKO! Jde to, ale vyžaduje to úsilí a dost energie. Asi proto se málo zástupců Zákazníka, z naší známé dvojice Zákazník – Dodavatel, o to pokouší.
A co Dodavatel? Proč ten třeba nehledá dobrého analytika? Možná ze stejného důvodu jako Zákazník, možná ani nechce z důvodu, který jsem popsal ve článku Analýzou k Paralýze: "Není potřeba ztrácet čas dlouhými analýzami. My máme připravený systém, který bude dokonale podporovat váš byznys a tím, že ho nainstalujeme a vy jej začnete používat, se naučíte, jak ten váš byznys správně dělat."
Zaručený postup, který vede k rozpoznání dobrého analytika neexistuje. Zbývá nám jen
pozorovat,.
vnímat,
přemýšlet o pozorovaném,
klást otázky a vyhodnocovat odpovědi v různých kontextech.
A musíme kumulovat zkušenost a s touto zkušeností neustále pracovat. Pozorovat musíme: jak různí analytici pracují, jaké pak jsou za nimi výsledky, za jakých okolností se to vše dělo, …
Dobrý analytik samozřejmě musí mít "analytické schopnosti" tak, jak je popsal Mirek BEN ve svém článku "Co jsou vlastně Analytické schopnosti". Ty se dají odhalit právě uvedeným pozorováním a vhodnými otázkami.
Hlavní problém při rozpoznávání "dobrého analytika" je v tom, že výsledek práce analytika se projeví až docela dlouho poté, co analytik svoji analýzu dokončil, a navíc závisí na dalších aktérech, kteří s analytikovými výsledky pracují. Když výsledná implementace dopadne blbě, ještě to nemusí být žádný důkaz o analytikově neschopnosti. To klidně mohli dobrou analýzu pokazit špatní implementátoři. A další faktor je, že analytik je většinou z problému stažen, jakmile odevzdá výsledek své práce a začnou s ním pracovat realizátoři. Jednomu analytikovi to vadí, a jinému nevadí, a je rád, že se již k odevzdanému výsledku nemusí vracet. První z nich je ten dobrý.
Zde máme tedy, vedle analytických schopností, další rys, který charakterizuje dobrého analytika:
Dobrý analytik se zajímá o to, co se děje s výsledkem jeho práce a chce být u toho až do konce, do hotového řešení.
Běžná situace na trhu mu to však kazí:
nikdo moc nechce platit analytika poté, co odevzdal analýzu
většinou již na něj čeká jiná analýza, a tak nemá čas sledovat své dílo až do konce
sami realizátoři se často přítomnosti autora analýzy brání, protože mají na věci vlastní názor, a nemají rádi, aby jim do toho někdo mluvil.
Tady nám tedy rozpoznání dobrého od špatného ztěžují neblahé byznysové zvyklosti. Ovšem nic nám nebrání, abychom se nezeptali: chceš se účastnit práce na výsledcích tvé analýzy?
A taky bychom měli neustále vyvíjet tlak na to, aby analytik z projektu nezmizel hned, jak odevzdá své výsledky, ale aby pokračoval. A to v následujících rolích:
konzultant implementačních rozhodnutí zodpovědný za dodržení výstupů z analýzy
"stavební dozor" na straně Zákazníka,
mediátor dialogu mezi lidmi zákazníka a řešiteli při hledání implementačního kompromisu v situacích "bylo by potřeba … – avšak možné je jenom …"
Vynaložené náklady na analytika v těchto rolích budou bohatě převýšeny získanými přínosy přepočtenými na peníze. K tomuto faktu je bohužel dosavadní praxe docela slepá.
Analytika, který se takové roli vyhýbá, bych nedoporučoval. Avšak ani to nemusí být definitivní odsudek: Takový člověk může být velmi dobrým analytikem, ale stařecká vetchost mu již brání angažovat se ve stresujících půtkách s "mladými vlčáky". V takovém případě vám však onen stařík může nabídnout, že bude koučovat vašeho učenlivého vlčáka, který ty stresy zvládne, a při tom se hodně naučí. Opět se to vyplatí: cena takového kouče je zanedbatelná oproti ceně spočívající ve finančních nákladech spojených se sanováním chyb, kterými by se váš "učenlivý vlčák" učil dobrému řemeslu analytika metodou pokus-omyl.
A ještě poznámka: kdo je to "učenlivý vlčák"? Dobrý seniorní analytik musel být "učenlivým vlčákem", jinak by se nestal dobrým. Touto metaforou jsem si dovolil označit člověka rozumně dravého, který je ochoten přijímat nové (skutečnosti, situace, myšlenky, postupy, …), podrobovat je kritickému posouzení v mnoha různých kontextech, a ty, co kritickým posouzením projdou jako věrohodné, přijmout do své znalostní výbavy. Rozumná dravost znamená, že to, co již přijal, také prosazuje, a nenechá se zastrašit většinovými, ne dobře podloženými, názory.
Tedy připojme ještě jednu charakteristiku:
Dobrý analytik je "učenlivý vlčák".
I tuto charakteristiku je možné odhalit pozorováním, vnímáním, přemýšlením o pozorovaném, vhodně kladenými otázkami a v různých kontextech vyhodnocovanými odpověďmi. A samozřejmě zpracovávanou kumulovanou zkušeností. Pokud si řeknete: "na to nemám čas", pak se smiřte s tím, že dobrého analytika sami nepoznáte. Můžete si však najít a zaplatit poradce, který vám ho poznat pomůže. Pokud ale nechcete utrácet ani za takového poradce, tak dobře vám tak!
Ono to může vypadat, že krokem "najít si poradce", jsme problém pouze posunuli o kus jinam a můžeme stejně nesnadno řešit otázku: jak poznat dobrého poradce? Není to úplně tak. Poradce pro nalezení dobrého analytika, to je angažmá v řádu několika hodin, byť roztroušených třeba na měsíc. Rozhodně nic, na čem se poradce může "nabalit". Takže ten ne-dobrý poradce si rychle spočítá, že než pro někoho za pár šupů hledat analytika, je lepší vnutit se sám jako ten dobrý analytik. Tak se buď nepřihlásí nebo se brzy prozradí.
Zdenko Staníček (STA)
srpen, 2026