EPO není jen doping

Před pár lety jsem dostal od kvestora jedné brněnské vysoké školy úkol posoudit adekvátnost organizační struktury rektorátu.

Z počátku jsem si nevěděl rady, jak tento problém pojmout. S ohledem na fakt, že jsem dost trénovaný v abstraktním myšlení, začal jsem uvažovat o tom, co je pro jakoukoliv organizaci podstatné, (neměnitelné), více měnitelné a dost libovolné. No a pokud bych tyto poznatky nějak sepsal, mohl bych je pak uplatnit na studované těleso - rektorát.

EPO - Entity, procesy, organizační struktury

Výsledky mého pozorování jsou uvedeny v tomto obrázku:

Ten obrázek ukazuje, že jádrem všeho jsou věci (reálné nebo abstraktní), které daná organizace spravuje. Na obrázku jsou souhrnně označeny jako entity. Entity jsou v organizaci něco naprosto neměnného, co definuje samotný smysl existence organizace. Škola je školou proto, že se stará o studenty, nabízí jim studijní předměty, má učitele apod. Banka je bankou proto, že má zákazníky (osoby, firmy), bankéře, účty, apod. Podrobně se osudem entit zabývá článek "Datové Modely – jejich role v Analýze", který napsal Zdenko.

Entity nemohou existovat jen tak. Aby entity tzv. žily, tzn. vznikaly, existovaly a zanikaly, tak od toho jsou procesy. Jak ukazuje obrázek, procesy "obalují" entity tak, aby jim daly život. Procesy pracují s entitami a jsou od toho, aby organizace naplňovala svoje základní cíle. Procesy představují život organizace, tedy její fyziologii. Jinak řečeno, představují to, co firma "umí" dělat, a čím se prezentuje ve svém okolí.

Pro snadnější pochopení činnosti organizace je vhodné se podívat, jak je rozdělena do větších fyziologických celků. V procesním pohledu, se jedná o funkční seskupení ""blízkých" procesů. Tato uskupení jsem začal nazývat procesní oblasti. Ve škole můžete pozorovat procesní oblast pro studium, procesní oblast pro vědu, procesní oblast pro ekonomiku apod.

Když se podíváme na stabilitu procesů, vidíme, že procesy se mění častěji než entity. Změna procesů může nastat na základě nových pravidel zpracování entit, příchodem nových zákonů, používáním nových technologií apod.

Aby bylo možné firmu nějak řídit a spravovat, je nutné ji uspořádat (rozdělit) do menších celků organizačních jednotek (OJ). Úkolem OJ je provádět ve prospěch organizace nějaké činnosti - plnit nějakou skupinu procesů. OJ tak představují to, jak je organizace uspořádána, tzn. představují morfologii organizace.

Organizační struktury jsou účelovým uspořádáním instituce, které by mělo podporovat fungování (fyziologii) organizace. V organizačním uspořádání však často dochází ke změnám, které nesouvisí s fungováním organizace. Mnoho těchto změn je dáno různými skutečnostmi, které často nemají s fungováním organizace nic společného. A tak třeba zjistíte, že studijní oddělení rozesílá marketingové materiály, místo aby to dělalo marketingové oddělení, které bylo přece pro tento účel zřízeno. Jinými slovy ta nejistota kvestora, zmíněná na začátku, asi měla oprávněný důvod.

Závěrem

Když jsem zadání, zmíněné na začátku, od kvestora dostal, vůbec jsem nevěděl, co s tím. No a pak mně napadla spásná myšlenka, že zkusím porovnat, jak "sedí" morfologie rektorátu na jeho fyziologii. A v rámci toho jsem vymyslel metodiku EPO, kterou jsem tady popsal. Jak moje zjištění a doporučení, podložené touto metodikou, vlastně dopadlo, (raději) neuvádím.

Většina organizací pracuje ve stabilním organizačním uspořádání, která často nerespektuje poslání (fungování) firmy. "Fyziologický pohled" na organizaci, nezatížený stávajícím organizačním uspořádáním, může přinést jistá překvapení, protože dokáže odhalit to, že morfologie firmy nemá s její fyziologií moc společného.

Mirek Ben

(říjen 2026)